Postoj, vznik postojů, postojová změna

10.04.2020

Mgr. Martin Kosek, MBA

Text se věnuje problematice postojů, vzniku postojů a jejich formování, stejně tak postojové změně. Dále jsou zde rozebrány předsudky a stereotypy.

POSTOJE, JEJICH VZNIK A FORMOVÁNÍ, POSTOJOVÁ ZMĚNA. HODNOTOVÉ SYSTÉMY. PŘEDSUDKY A STEREOTYPY.

POSTOJE
Mnoho definic - např.:
RELATIVNĚ STÁLÁ PŘIPRAVENOST REAGOVAT NA URČITÉ PODNĚTY, OBJEKTY, VĚCI URČITÝM ZPŮSOBEM. (Dr. Hubert)

Nebo: PŘETRVÁVAJÍCÍ ZÍSKANÉ DISPOZICE K URČITÉMU HODNOCENÍ A Z TOHO VYPLÝVAJÍCÍM SPECIFICKÉMU ZPŮSOBU CHOVÁNÍ V RŮZNÝCH SITUACÍCH, RESPEKTIVE VE VZTAHU K NĚJAKÝM OBJEKTŮM. (Vágnerová)

Postoje slouží ke snadnější orientaci ve světě, jeho porozumění a uspořádání prožívaného světa do přehledné a předpověditelné struktury. Umožňují snáze kategorizovat informace, které člověk získává a dát jim určitý význam.
Orientace pomocí postojů umožňuje zjednodušené hodnocení reality, odlišení žádoucího od nežádoucího, usnadňuje volbu vhodné a eliminaci nevhodného chování.

Postoje dodávají jistoty v řešení různých problémů. Vyplývají z nich základní modely chování, které jsou společností (sociální skupinou, ke které jedinec patří) považovány za vhodné a tudíž předem schválené. Společnost většinou nějakým způsobem posiluje a stimuluje určité postoje a postoje zcela odlišné odmítá či trestá.

Mnohé postoje slouží k regulaci chování, a to ve shodě s hodnotami a normami dané společnosti.

KAŽDÝ JEDNOTLIVEC SI V PRŮBĚHU ŽIVOTA VYTVÁŘÍ POD VLIVEM SPOLEČNOSTI, V NÍŽ ŽIJE, INDIVIDUÁLNÍ SYSTÉM POSTOJŮ.

SLOŽKY POSTOJŮ
Postoje mají 3 složky:

  1. Afektivní: citová - co osoba cítí k předmětu postoje, tj. jde o emocionální reakci
  2. Kognitivní: poznávací - týká se názorů a myšlenek, která má osoba k předmětu postoje
  3. Konatativní (behaviorální): reakce na postoj - chování k postoji

POSTOJOVÁ ZMĚNA
Neboli - jak můžeme druhé lidi přesvědčit, aby změnili svůj názor.

Obecně platí, že lidé se snaží dosáhnout tzv. kognitivní rovnováhy, tj. aby byly jejich postoje v souladu s jinými postoji. Pakliže tak není, nazýváme tento stav kognitivní disonancí (nesoulad) - ta se objeví tehdy, když zjistíme, že si naše postoje odporují, protiřečí.

(Hartl, Hartlová in Psychologický slovník popisují kognitivní disonanci následovně: "rozpor mezi vnějším chováním a vnitřním postojem, pociťována nepříjemně, snaha uvést do souladu)."

Leon Festinger říká, že kognitivní disonance je důležitým zdrojem změny postojů. Objevuje se tehdy, když zjistíme, že si naše postoje nebo přesvědčení odporují - ať už proto, že nejsou vyvážené nebo proto, že jsou v přímém konfliktu.

Dále Festinger tvrdí, že lidé, kteří už mají na nějakou otázku vyhraněný názor, jsou však často rezistentní k informacím, které odporují jejich přesvědčení, a mají tendenci se bránit. Někdy jednoduše takovou informaci ignorují a někdy ji překroutí tak, aby byla slučitelná s jejich přesvědčením.

ZÁVĚR
Změna postoje může být motivována touhou zbavit se nepříjemného napětí způsobeného novým poznatkem, který není v souladu s dřívějším přesvědčením.

Při změnách postojů rozlišujeme CENTRÁLNÍ CESTU A PERIFERNÍ CESTU PŘESVĚDČENÍ.

CENTRÁLNÍ CESTA = analýza faktů
PERIFERNÍ CESTA = ovlivnění na základě vedlejších věcí, tj. ne přímých faktů, např. nejdůležitějším faktorem u periferní cesty bývá, jak se osobám líbil řečník, který jim zprávu přednášel (v podstatě emocionální ovlivnění).

Podstatné však je, co vyplynulo z výzkumů ohledně jednotlivých cest přesvědčení: osoby, které užily centrální cestu přesvědčení - jejich přesvědčení trvalo; zatímco u osob s periferní cestou se přesvědčení po deseti dnech téměř vytratilo.

Milan Nakonečný ve své knize Sociální psychologie uvádí i některé techniky, které efektivně vedou k přesvědčení dané osoby. Tyto techniky se často užívají při obchodních jednáních. Jednou z nich je metoda 4krát ANO - tj. prodejce se od počátku snaží pokládat takové otázky, na které jeho klient odpoví vždy ANO - předpokládá se, že i při otázce, zdali si osoba koupí danou věc by měl klient odpovědět ano. 

Další z těchto často užívaných technik je "většina lidí" - která se užívá tak, že obchodník klientovi tvrdí, že většina lidí si již zakoupilo tento skvělý výrobek - někdy k tomu přidávají - škoda, že Vy si ho nemůžete dovolit - tím obchodník často vyvolá efekt - když ho mají ostatní, tak ho musím mít taky.

STEREOTYP: rigidní, generalizující postoj, neschopnost změny
PŘEDSUDEK: negativní, stereotypní postoj, často se objevují iracionální prvky


POUŽITÁ LITERATURA
VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. 1. vyd.Praha: Karolinum, 2007. 356 s. ISBN 978-80-246-0841-9.
HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie. 4. vyd. Praha: Portál, 2007. 165 s. ISBN 978-80-7367-283-6.
NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. 2. vyd. Praha: Academia, 2009. 498 s. ISBN 978-80-200-1679-9.
Poznámky z hodin Sociální psychologie na UHK - přednášející: PhDr. Jan Hubert