Pojetí vědomí a nevědomí

29.03.2020

Mgr. Martin Kosek, MBA

Základní informace k pojetí vědomí a nevědomí v psychologii.

Definice (in Vágnerová):

VĚDOMÍ JE STAV URČITÉ AKTIVACE, KTERÁ SE PROJEVUJE BDĚLOSTÍ.

Vlastními slovy: vědomí je to, co si ze svého duševního života uvědomujeme. Vágnerová však výše uvedenou definici dále rozšiřuje:

VĚDOMÍ JE BAZÁLNÍ FUNKCÍ, KTERÁ UMOŽŇUJE VZNIK DALŠÍCH PSYCHICKÝCH PROJEVŮ, JAKO JE VNÍMÁNÍ, MYŠLENÍ, PROŽÍVÁNÍ ATD. JE CHARAKTERISTICKÉ UVĚDOMĚNÍM DUŠEVNÍCH OBSAHŮ, ZAHRNUJÍCÍCH MINULOU ZKUŠENOST, PROŽITEK I HODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO DĚNÍ, PŘÍPADNĚ I ANTICIPACI BUDOUCÍ SITUACE.

Vědomí má vždy subjektivní charakter. Projevuje se určitou úrovní prožívání a uvědomování si vlastního těla i svých psychických projevů, ale i okolního dění, včetně hodnocení svých projevů a vnějšího světa.

Podle Balcara lze vymezit tři základní okruhy vědomí:

Prožívání aktuálního dění, tj. stavu jedince i podnětů vnějšího světa.
Uvědomování prožívaného je spojené s jeho subjektivním zpracováním - jde o znovuprožití zakódovaných obsahů z minulosti - viz. psychologie konstruktů (nebo kognitivní schémata).
Uvědomování si sebe sama - veškeré obsahy vědomí jsou prožívány a hodnoceny ve vztahu k sobě, k vlastním potřebám a postojům.

Možnost poznání obsahu vědomí - individuálně na základě introspekce (záměrné systematické sebepozorování). Dále - do jisté míry lze orientačně odhadnout na základě pozorování projevů chování (tj. extrospekce - pozoruje druhý).

Vědomí lze hodnotit z kvalitativního hlediska (tj. podle obsahu), ale i z kvantitativního hlediska, tj. podle míry uvědomování - tj. rozlišit mezi uvědomovanými prožitky a prožitky neuvědomovanými.

Ve výše uvedeném kontextu představitelé psychoanalýzy (zakladatel Sigmund Freud, rodák z Příbora na Moravě + dále jeho nástupci - dnes se někdy označuje jako dynamické psychologie - např. Jung, Adler) rozlišují:

Vědomí = uvědomované duševní obsahy

Nevědomí = duševní obsahy, které si člověk neuvědomuje, avšak přesto působí na jeho prožívání, uvažování a chování.

Zde lze zmínit slavný Freudův ledovec, který v podstatě hovoří následovně: malá část, která se vyskytuje na vrcholu je vědomí (to, co si uvědomujeme), další malá část se nachází těsně pod vodou - nazývá se předvědomí (to jsou zapomenuté obsahy našeho vědomí, které si však jsme schopni vybavit) a největší část zabírá naše nevědomí (to, co si neuvědomujeme) - v této temné a tajemné části naší psychiky se podle Freuda shromažďují veškeré vytlačené zážitky, prožitky, včetně našich traumat.

POUŽITÁ LITERATURA
VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 356 s. ISBN 978-80-246-0841-9.