Metody sebepoškozování

Mgr. Martin Kosek, MBA

Článek představuje nejčastější metody sebepoškozování (self-harm).

V　této části představíme nejčastější metody, tj. způsoby, jakým se osoby sebepoškozují. Koutek a Kocourková uvádějí následující: "Většina sebepoškozujících se osob se pořezává mírně, obvykle v soukromí, s použití žiletky, nože, části skla nebo zrcadla. Nejčastěji pořezávanými částmi těla jsou zápěstí a paže, někdy i nohy. Obličej, prsa, a břicho jsou pořezávány výjimečně. Sebepoškozující chování mívá také charakter popálení, například cigaretou, nebývá ovšem tak časté jako pořezávání". 

Souhrnný výklad k této problematice podává Kriegelová, která vypracovala následující seznam

• Metoda záměrného sebepoškozování (Původní anglická terminologie)
• Sebeřezání se a vyřezávání nápisů a symbolů (Cutting, self-cutting, slashing)
• Pálení si kůže žhavými předměty, pálení si kůže chemickými žíravými roztoky (Burning skin by physical means using heat, burning skin by chemici means using caustic liquids)
• Sebeopařování (Scalding)
• Škrábání se (Scratching the skin)
• Škrábání/dření a řezání kůže, odstraňování si vrchní vrstvy kůže za účelem vytvoření hlubší rány (Scraping/dubbing and cutting the skin, removing to top layer to make a sore)
• Sebekousání (Biting, gnawing at flesh)
• Kousání se do vnitřních tkání úst, vytváření ran a jejich znovu drásání (Giting the imide of the mouth, making sores and regularly re-opening them)
• Propichování kůže (Picking the skin)
• Drásání si ran, narušování jejich léčebného procesu (Picking at wounds, iterfering with healing process)
• Vytrhávání si vlasů, řas a obočí (Pulling hair out - including eyelashes and eyebrows)
• Silné sebetlučení za účelem vytvořit si modřiny, podlitiny a zlomeniny (Hitting themselves hard enough to cause bruiess, black eyes, or broken bones)
• Svazování si krku, rukou a nohou za účelem zabránění průtoku krve ( Tying ligatures around the neck, arms, or legs to restrict the flow of blood)
• Použití malého množství toxické látky nebo předmětů za účelem diskomfortu a poškození, ale bez záměru zemřít (Ingesting small amounts of toxic substances or objects to cause discomfort and damage but with no intention to die)
• Umísťování ostrých předmětů pod kůži nebo do tělesných otvorů (Placement of sharp objects under the skin or in body ofificies)

Při naší komunikaci a kontaktu se sebepoškozujícími se středoškoláky převládalo následující chování: sebeřezání se žiletkou, nožem nebo střepem v　oblasti zápěstí, méně se pak objevovalo sebeřezání se žiletkou nebo nožem v　oblasti vnitřní strany nohy nad kotníkem. Někteří pak popisovali sebepoškozování školním kružítkem v　oblasti záprstních kůstek a na kůži mezi palcem a ukazovákem.

Ojedinělý případ, se kterým jsme se setkali, bylo "sebepíchání se" sterilní jehlou, a to v　oblasti krajiny břišní - na různých místech. Takové jednání není tak nápadné a málo kdo zjistil, že se sebepoškozuje.

Pro úplnost můžeme doplnit, že tento námi popisovaný chlapec však nezačal hned s　využíváním sterilních jehel - k nim se tzv. "dopracoval". K prvnímu sebepoškození u něj došlo ve stavu opilosti, a to pomocí velkého kuchyňského nože. 

Kapitolu můžeme uzavřít s　tím, že se můžeme setkat s　různými provedeními vlastního sebepoškození, přičemž nejčastěji dochází k　sebeřezání žiletkou nebo jiným ostrým předmět v　oblasti zápěstí. Současně jsme však ukázali, že toto není pravidlem a svým způsobem záleží i na dostupných předmětech, které má jedinec k dispozici.

POUŽITÁ LITERATURA:
KRIEGELOVÁ, Marie. Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 175 s. ISBN 978-80-247-2333-4.