Jak vnímám business coaching

Mgr. Martin Kosek, MBA

Transakčně analytický pohled na business koučování či výkonnostní koučování.

Business coaching vnímám především jako prostor, kdy manažeři/ředitelé (případně obchodníci) obchodních týmů mají možnost nahlas přemýšlet o své práci, vizi, strategii a současně být v kontaktu se svými vnitřními bariérami (populárně - zóna komfortu, transakčně analyticky - vztahový rámec/frame of references). Kouč potom, v rámci poskytovaných intervencí nabízí (mimo jiné) právě konfrontaci (viz Bernovy intervenční techniky), aby si klient uvědomil, že si někdy klade do mysli "nesmyslné" bariéry (které mohou souviset se scénářem a tudíž se projevovat i ve specifických psychologických hrách, ať již se sebou sama, nebo s druhými lidmi) a tím brání sám sobě v dalším rozvoji.

Z mé zkušenosti vyplívá, že toto se často děje v kontextu nedelegování či uzavřeného pohledu podle specifické sociálního systému, ve kterém se pohybují - tj. např.: systém mi říká, že stačí, když seženu 12 obchodníků a pak už po mě nikdo nebude chtít náborovat nové lidi, a mám pokoj..

Sice hezké podchycení systémem, ale tento systém zákonitě produkuje pasivní chování, které "vyžaduje" po jednotlivých lidech, kteří v tomto systému mají fungovat. Cestou v tomto konkrétním příkladě je, aby si manažer ze svého Dospělého egostavu uvědomil, že se nemusí řídit hranicemi systému, že může mít klidně 20, 30, 50, 100 lidí v obchodní skupině, čímž obsáhne mnohem více trhu, tudíž celkově se svým týmem bude mít lepší výsledky - on sám bude spokojenější, jeho lidé také.

Toto je krásný příklad, kdy systémové opatření jde proti zdravému selskému rozumu, respektive brání rozvoji organizace, týmu i jednotlivce a diktuje pasivní chování.