Erving Goffman

Mgr. Martin Kosek, MBA

Pár poznámek k dramaturgickému přístupu Ervinga Goffmana - autora knihy Všichni hrajeme divadlo.

SOCIOLOGIE ERVINGA GOFFMANA - DRAMATURGICKÝ PŘÍSTUP

Myslím, že práci E. Goffmana lze pochopit díky jeho knize Všichni hrajeme divadlo. Jeho přístup lze skutku nazvat jako dramaturgický - společnost nám totiž ukazuje jako takové divadlo :)

Co si představit pod termínem MANAGEMENT DOJMŮ:

• každý jedinec usiluje o navození určitého dojmu
• tím ovlivňuje, jak ostatní definují danou situaci
• snaha druhých určit a předpokládat, jak se zachováme
• tím se pozorovatelé dle těchto dojmů uchylují velmi často ke stereotypům

Každý jedinec se totiž snaží MANIPULOVAT (tedy je aktivním aktérem sociálního jednání). Tuto manipulaci dělá na základě verbální složky (což je asi nejsnadnější cesta, kterou dokážeme manipulovat s druhými). Ovšem druzí lidé nás posuzují nejen dle verbální komunikace, nýbrž z CELKOVÉHO DOJMU - který má většinou jedinec pod minimální kontrolou.

Předchozí odstavec bychom také mohli shrnout tak, že člověk se snaží s druhým manipulovat na základě slovní - verbální složky komunikace. Je třeba si však uvědomit, že velkou měrou ovlivňujeme druhé lidi (respektive vytváříme dojem o sobě sama) na základě nonverbální složky naší komunikace. Do pojmu celkový dojem tedy bude patřit jak verbální složka, tak nonverbální - a to včetně oblečení, odznáčků na saku, náš vzhled atd...

Goffman užívá několik dalších, velmi přesných pojmů:
FASÁDA: tímto termín označuje Goffman standardní výrazové vybavení, které jedinec během výkonu užívá. Tuto fasádu můžeme dále rozdělit na:
1) Scénu: rozmístění objektů v prostoru (i prostorem lze manipulovat)
2) Osobní fasádu: vzhled, oblečení, doplňky - šperky, odznaky atd.

TÝM: je soubor jednotlivců, kteří spolupracují na realizaci jedné úlohy - v rámci týmu lze spatřovat hvězdy - tedy osoby, které jsou v týmu hodně vidět. Nebo také lidi, kteří v podstatě vidět nejsou, avšak přesto jsou v rámci týmu aktivní - mohli bychom říci, že jsou v "zadním regionu" - viz. dále.

REGION: regionem označujem Goffman místo, které je do určitého stupně bariérami vnímání omezeno, ohraničeno. Ten pak dále rozděluje na:
1) Přední: zde je výkon prezentován
2) Zadní: zde je výkon připravován

Zde také můžeme (jak Goffman) upozorňuje vidět, že týmy nechtějí, aby bylo vidět do jejich zadního regionu - zde je takové naše místo plné tajemství. Jen si to představte (nevím, zdali je ten příklad přesný) - ale taková příprava na rande - tj. zadní region: otázky typu co na sebe, vybírání oblečení, nutkavé otázky - co ji budu říkat atd.... V předním regionu: jsem v klidu kočičko, já jsem ten dokonalý "alfa samec" atd... No sranda pohledět - jen někdy zajděte na diskotéku a sledujete drobné mimikry - na první pohled sebevědomí, avšak když se díváme podrobně, vidíme mnoho příznaků nervozity.

INTERAKČNÍ ŘÁD: sociologové se nám snaží odpovědět na tzv. "hobbesovkou otázku" (T. Hobbes) - proč společnost funguje - respektive jak je možné udržet ŘÁD ve společnosti.
E. Goffman ho vysvětluje tak, že lidé dodržují pravidla z důvodu strachu před vyobcováním ze společenského života.

V rámci interakčního řádu můžeme pozorovat 2 typy interakcí:
1) CENTROVANÉ INTERAKCE: orientované na společný cíl, téma
2) NECENTROVANÉ INTERAKCE: chybí zde orientace na společný cíl, téma.