Domácí násilí

14.03.2020

Mgr. Martin Kosek, MBA

V tomto textu o domácím násilí naleznete informace o syndromu týrané ženy, dále obecný profil pachatele domácího násilí.

Domácí násilí způsobuje vysokou ego devalvaci oběti - 1) je pácháno doma - kdy domov vnímáme jako místo, kde bychom měli být v bezpečí; 2) je pácháno blízkou osobou, osobou, kterou velmi dobře známe, od které bychom nic podobného nečekali. Domácí násilí je pácháno na ženách, dětech i seniorech. Můžeme se setkat s projevy jak verbální až po fyzické násilí. Zvláštností je ambivalence velkého násilí a současně patologické lásky ze strany pachatele.

Jak jsme popsali výše, může být domácí násilí v zásadě pácháno na komkoliv. Tuto situaci můžeme uvést v kontextu hned několika známých/popsaných syndromů. Těmi nejznámějšími jsou syndrom týrané ženy a syndrom CAN (syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte). Dále se budeme věnovat prvnímu syndromu.

Syndrom týrané ženy - projevy, profil pachatele, další poznámky

Naučená bezmocnost: pocit, že osobě není pomoci v kombinaci s pocitem strachu v souvislosti s obranou, tj.: "Když se budu bránit, bude situace ještě horší". Dále pocit, že osobě nebudou ostatní lidé věřit. V tomto kontextu je nutno poznamenat, že pachatelé navenek vystupují, působí velmi dobře (pomáhají ženě do kabátu, chovají se vůči ženě na veřejnosti šarmantně). Ženy často argumentují, že utrpení snáší kvůli dětem - to je však velký omyl:

a) Působení na chlapce: samy týrají své partnerky, stávají se agresory
b) Působení na dívky: vyhledávají si obdobný typ partnera jako matka, tj. násilníka.

Sebezničující reakce: žena přijímá názory své partnera (dochází zde k mechanismu sociálního učení, tj. identifikace = ztotožnění, osoba přijme postoje, názory, a to na základě citů - buď lásky nebo strachu). Dojde k uznání, že ji manžel/partner ubližuji kvůli jí samotné, že žena je vlastně viníkem (může za to - údajně - svým špatným chováním). Ženy reagují tím, že pachatele přesto všechno brání (chrání ho), když ho opustí, stejně se vrací.

Známky PTSP: u ženy se objevují známky post traumatické stresové poruchy. Trauma je však neukončené, žena se k němu neustále vrací. Dochází k vyhýbání se společenským kontaktům (např. s rodiči), žena bývá podrážděná, objevují psychosomatické obtíže, nespavost, lekavost.

Profil pachatele domácího násilí

Různé IQ (pod 70, ale i osoby s vysokoškolským vzděláním)
Při navazování vztahů jsou patolízalští, snaží se příliš vnutit
Nízké sebevědomí (žárlivost je způsobena vlastním nízkým sebevědomím)
Brzy chtějí mít ženu "v občance" - oženit se s ní, mít ji, vlastnit
Manipulují, vyhrožují, vydírají (např. "Když odejdeš, něco si udělám")
Již v minulosti partnerku bili
Nejsou schopni se vyrovnat s rozchodem (doprošují, vydírají)
Často jsou vulgární i vůči svému okolí
Agrese se často projevuje pod vlivem alkoholu - výmluvy: "To jsem nebyl já, to byl chlast"
Bývají náladoví, paranoidní, žárlivý (špehují, kontrolují - stalking)
Ženu vnímají jako svůj nezcizitelný majetek - "Když ji nevlastním já, tak nikdo."
Manipulují s rodinou, snaží se ji získat na svoji stranu
Užívají patriarchální systém
Ztotožňují se s různými násilníky ve filmech

DALŠÍ POZNÁMKY: Často končí domácí násilí vraždou. Domácí násilí též často spouští tzv. stalking. Ženy, které se zbaví jednoho násilníka si často najdou podobný typ (stejné vzorce chování, opakování stejné chyby). Uznávaným odborníkem je GAVIN DE BECKER, americký psycholog, autor knihy Dar strachu. Právě on říká: "První úder dostává žena jako oběť, další jako dobrovolník".

Ve výše uvedeném výroku se snaží upozornit právě na to, že jediným racionálním východiskem z této situace je rozchod, odchod od osoby násilníka.

BÍLÝ KRUH BEZPEČÍ - nonstop krizová linka obětí domácího násilí: 116 006