Jdi na obsah Jdi na menu
 


Metody sociálně-psychologického výcviku 5

24. 5. 2011

 ZPĚTNÁ VAZBA

Mgr. Martin Kosek
 
            V předchozí části jsme poznamenali, že v reálném světě získáváme zpětnou vazbu obtížně či nedostatečně. Obráceně si dovolíme tvrdit, že mikrosvět v rámci skupiny při sociálně-psychologickém výcviku manažerů je místem k tomu určeným a zejména místem bezpečným. Nyní se pokusíme přiblížit, respektive upřesnit používání termínu zpětná vazba.
            Jak uvádí Vybíral jsou zpětné vazby „regulační mechanismy v lidské mysli, nikoliv podněty od druhých. Ty jen zpětnovazební proces mohou, ale také nemusí spustit“[1]. Jinými slovy lze říci, že zpětnou vazbou ještě není samotné vyjádření druhé osoby o mém chování, nýbrž to, zdali já začnu o jejich výroku přemýšlet a na základě toho své chování upravovat.
            Kolařík v této souvislosti hovoří o základní dovednosti dávání a přijímání zpětné vazby – tou dle něho je „vnitřní komunikace se sebou samým“[2]. S ohledem na využití zpětné vazby při sociálně-psychologickém výcviku manažerů dále Kolařík připomíná: „Zpětná vazba vyvolává a podporuje takové formy chování, které skupině prospívají, a naopak koriguje takové projevy v chováních, jež nepřispívají záměru výcviku“[3].
            Při samotném podávání zpětné vazby v rámci sociální skupiny sociálně-psychologického výcviku manažerů považujeme za důležité zejména dvě podmínky, které sami při realizaci námi vedených výcviků zdůrazňujeme. První podmínka je, aby výrok od druhých, který má vést ke zpětné vazbě, byl co nejvíce konkrétní. Druhou podmínkou je, aby zpětná vazba neobsahovala hledání motivů jednání osoby.
            Považujeme za nutné druhou podmínkou více rozvést. Často se totiž při sociálně-psychologickém výcviku manažerů setkáváme s tím, že někteří manažeři mají při podávání zpětné vazby do ní zařazovat téměř „psychoanalytické interpretace,“ proč se druhý manažer choval určitým způsobem.
            Obdobně uvádí Pelánek požadavky na zpětnou vazbu, která má být: „Popisná, méně hodnotící či interpretující či hledající motivy. Popisujeme u sebe i u druhého reakci, nezabýváme se morálním hodnocením, které často vede ke vzniku odporu a tendenci se bránit“[4]. Zde autor uvádí možné důsledky, pokud je zpětná vazba podána nevhodným způsobem.
            Je třeba poznamenat, že zpětná vazba může mít jak pozitivních účinků při sociálně-psychologickém výcviku manažerů, stejně tak však může být zdrojem těžkostí. Je nutné si uvědomit, že pokud bychom při sociálně-psychologickém výcviku spěchali na podání zpětné vazby např. po první provedené aktivitě, může být zpětná vazba dokonce nebezpečná ve smyslu narušení skupinové dynamiky.
            Pokud by zpětná vazba byla podána tak, jak jsme uvedli v předchozím odstavci, lze očekávat, že by byla též spojená se značnou mírou úzkosti osoby, která by ji přijímala. Zejména na začátku jsou účastníci ve větším stresu (nové prostředí, nová skupina lidí, nová zkušenost apod.). Proto se domníváme, že je důležité, aby na začátku byl věnován dostatečný prostor pro vzájemné poznání jednolitých účastníků, což pak může právě podávání zpětné vazby usnadnit.


[1] VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005. s. 206.
[2] KOLAŘÍK, Marek. Interakční psychologický výcvik. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. s. 63.
[3] KOLAŘÍK, Marek. Interakční psychologický výcvik. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. s. 63.
[4] KOLAŘÍK, Marek. Interakční psychologický výcvik. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. s. 63.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář