Jdi na obsah Jdi na menu
 


Max Weber

9. 1. 2010
SOCIOLOGIE - MAX WEBER
Mgr. Martin Kosek
 
Podobně jako Marxe nelze ani Maxe Webera (1864 až 1920) označit jen za sociologa, protože jeho zájmy přesahovaly hranice kteréhokoli oboru.
 
Weber, který prožil většinu své vědecké dráhy v rodném Německu, měl pozoruhodně všestranné vzdělání.  Jeho studie zasahují kromě sociologie i do oblasti ekonomie, práva, filosofie a historie.
 
Velká část Weberova díle se rovněž zabývá vývojem moderního kapitalismu. I jemu, stejně jako ostatním myslitelům jeho doby, šlo především o porozumění sociální změně.
 
Byl sice ovlivněn Marxem, ale k mnoha jeho názorům se stavěl velmi kriticky.
 
Odmítal materialistické pojetí historie a třídním konfliktům přikládal menší význam než Marx. Ve Weberově pojistí mají sice ekonomické faktory svou váhu, ale myšlenky a hodnoty jsou v procesu sociální změny neméně významné.
 
Některé z nejvlivnějších Weberových studií se týkaly specifik západní společnosti ve srovnání s jinými velkými civilizacemi. Podrobně se zabýval náboženstvím Číny, Indie a Blízkého Východu, čímž významně přispěl k rozvoji sociologie náboženství.
 
Jejich srovnání se Západem mu umožnilo dojít k závěru, že některé vlastnosti křesťanského (a zejména protestantského) světového názoru měly zásadní vliv na rozvoj kapitalismu. Příčiny tohoto vývoje nebyly pouze ekonomické, jak předpokládal Marx.
 
Podle Webera mají kulturní představy a hodnoty vliv na utváření společnosti právě tak jako na jednání jednotlivců.
 
Weberův výklad povahy moderní společnosti a příčin šíření západního způsobu života po celém světě se rovněž významně liší od Marxova.
 
Podle Webera je kapitalismus jako specifická forma organizace ekonomické činnosti pouze jedním z mnoha faktorů ovlivňujících společenské změny.
 
I za kapitalismem samotným se skrývá něco zásadnějšího, totiž rozvoj vědy a byrokracie.
 
Věda vede ke vzniku moderní techniky a bude mít vliv na charakter každé budoucí společnosti.
 
Vznik byrokratických institucí představuje jediný efektivní způsob, jak organizovat a řídit velký počet lidí – stává se proto nevyhnutelným důsledkem růstu politických a ekonomických celků.
 

Rozvoj vědy, moderní techniky a byrokracie označil Weber souhrnně termínem racionalizace, čímž rozuměl snahu o co nejefektivnější organizaci sociálního a ekonomického života, založenou na technických znalostech.

Literatura: GIDDENS, Anthony. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4.