Jdi na obsah Jdi na menu
 


Biologická etiopatogeneze sebepoškozování

 

BIOLOGICKÁ ETIOPATOGENEZE SEBEPOŠKOZOVÁNÍ

Mgr. Martin Kosek, 2014 

            Základ biologické etiopatogeneze můžeme vymezit jako vliv genetiky a dále vliv konkrétních fyziologických mechanismů, které probíhají v organismu, respektive jako neurochemické odlišnosti v CNS. Psychiatrička Platznerová dává mezi důkazy o genetické podmíněnosti sebepoškozování například: „vyšší výskyt suicidií v rodinách poškozujících se osob nebo vyšší konkordance sebepoškozování u monozygotních než dizygotních dvojčat“[1].

            Autoři Rozsívalová, Paclt, Trefilová popisují biologické základy sebepoškozování takto: „Na vznik a průběh autoagrese má vliv dysregulace serotoninergního systému a hypersenzitivita dopaminergních receptorů“[2]. Můžeme tedy hovořit o předpokladu vlivu hladiny serotoninu na sebepoškozující se chování.

Dalším fyziologickým faktorem u sebepoškozování může být hladina endorfinu. Blíže o tom pojednává Kriegelová: „Někteří výzkumníci tvrdí, že šok ze záměrného sebepoškození stimuluje produkci endogenních opioidů endorfinů. Ty mají analgetický účinek na organismus a mohou vyvolat popisované pocity uklidnění, uvolnění, euforie a snížené vnímání bolesti“[3].

K výše uvedené citaci Kriegelové ještě můžeme přidat tvrzení Platznerové: „Existuje hypotéza o habituaci na vysoké koncentrace endogenních opiátů v dětství, způsobené rekurentní expozicí tělesnému a/nebo sexuálnímu násilí“[4]. Můžeme připomenout, že právě sexuální zneužití v dětství a/nebo tělesné týrání v dětství je často zaznamenáno v anamnézách klientů, kteří se sebepoškozují, nebo v minulosti sebepoškozovali.

Etiologii z biologického hlediska shrneme následovně – za etiopatogenetický můžeme ve vztahu k jevu sebepoškozování považovat serotoninový systém, opioidní systém a dopaminový systém.



[1] PLATZNEROVÁ, Andrea. Sebepoškozování. Praha: 2009. s. 35.

[2] ROZSÍVALOVÁ, Eva; PACLT, Ivo; TREFILOVÁ, Alexandra. Sebepoškozování u dospívajících. In Česká a slovenská psychiatrie. Praha: 2010, č. 4. s. 239 – 244. 

[3] KRIEGELOVÁ, Marie. Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci. Praha: 2008. s. 80.

[4] PLATZNEROVÁ, Andrea. Sebepoškozování. Praha: 2009. s. 35.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář