Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pojetí VĚDOMÍ a NEVĚDOMÍ

28. 9. 2011

 

POJETÍ VĚDOMÍ A NEVĚDOMÍ
Mgr. Martin Kosek 
 
Definice (in Vágnerová):
 
VĚDOMÍ JE STAV URČITÉ AKTIVACE, KTERÁ SE PROJEVUJE BDĚLOSTÍ.
 
Vlastními slovy: vědomí je to, co si ze svého duševního života uvědomujeme. Vágnerová však výše uvedenou definici dále rozšiřuje:
 
VĚDOMÍ JE BAZÁLNÍ FUNKCÍ, KTERÁ UMOŽŇUJE VZNIK DALŠÍCH PSYCHICKÝCH PROJEVŮ, JAKO JE VNÍMÁNÍ, MYŠLENÍ, PROŽÍVÁNÍ ATD. JE CHARAKTERISTICKÉ UVĚDOMĚNÍM DUŠEVNÍCH OBSAHŮ, ZAHRNUJÍCÍCH MINULOU ZKUŠENOST, PROŽITEK I HODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO DĚNÍ, PŘÍPADNĚ I ANTICIPACI BUDOUCÍ SITUACE.
 
Vědomí má vždy subjektivní charakter. Projevuje se určitou úrovní prožívání a uvědomování si vlastního těla i svých psychických projevů, ale i okolního dění, včetně hodnocení svých projevů a vnějšího světa.
 
Podle Balcara lze vymezit tři základní okruhy vědomí:
 
  1. Prožívání aktuálního dění, tj. stavu jedince i podnětů vnějšího světa
  2. Uvědomování prožívaného je spojené s jeho subjektivním zpracováním – jde o znovuprožití zakódovaných obsahů z minulosti – viz. psychologie konstruktů (nebo kognitivní schémata)
  3. Uvědomování si sebe sama – veškeré obsahy vědomí jsou prožívány a hodnoceny ve vztahu k sobě, k vlastním potřebám a postojům.
 
Možnost poznání obsahu vědomí – individuálně na základě introspekce (záměrné systematické sebepozorování). Dále – do jisté míry lze orientačně odhadnout na základě pozorování projevů chování (tj. extrospekce – pozoruje druhý).
 
Vědomí lze hodnotit z kvalitativního hlediska (tj. podle obsahu), ale i z kvantitativního hlediska, tj. podle míry uvědomování – tj. rozlišit mezi uvědomovanými prožitky a prožitky neuvědomovanými.
 
Ve výše uvedeném kontextu představitelé psychoanalýzy (zakladatel Sigmund Freud, rodák z Příbora na Moravě + dále jeho nástupci – dnes se někdy označuje jako dynamické psychologie – např. Jung, Adler) rozlišují:
 
Vědomí = uvědomované duševní obsahy
 
Nevědomí = duševní obsahy, které si člověk neuvědomuje, avšak přesto působí na jeho prožívání, uvažování a chování.
 
Zde lze zmínit slavný Freudův ledovec, který v podstatě hovoří následovně: malá část, která se vyskytuje na vrcholu je vědomí (to, co si uvědomujeme), další malá část se nachází těsně pod vodou – nazývá se předvědomí (to jsou zapomenuté obsahy našeho vědomí, které si však jsme schopni vybavit) a největší část zabírá naše nevědomí (to, co si neuvědomujeme) – v této temné a tajemné části naší psychiky se podle Freuda shromažďují veškeré vytlačené zážitky, prožitky, včetně našich traumat.
 
Literatura:
 
VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie.1. vyd.Praha: Karolinum, 2007. 356 s. ISBN 978-80-246-0841-9
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář